Před více než 150 lety začal vynález Henryho Moulea měnit pohled na lidskou hygienu. Jak se kompostovací toalety vyvinuly od jednoduchých systémů až po moderní ekologické technologie, které dnes používáme? Přečtěte si příběh o jejich historii a cestě k udržitelné budoucnosti!

Kompostovací záchody existují v nějaké podobě nebo formě tak dlouho jako lidstvo samo. Pojďte se s námi podívat na historii tohoto odvětví, ale i průmyslu.

Dlouho předtím, než se objevily kanalizace a instalatérské práce, existovaly přístavky a záchody, které se nakonec vyvinuly v základní kompostovací záchody. Nejstarší modely měly dvě komory – jednu pro použití a druhou pro rozklad. V roce 1860, poté, co byl svědkem epidemií cholery v letech 1840 a 1854, vyvinul Angličan Henry Moule „suchý zemní systém“ jako prostředek ke zlepšení veřejné hygieny. Dnes je tento systém považován za ranou verzi kompostovací toalety. Suchý zemní systém zahrnoval dřevěné sedátko s kyblíkem pod ním a nádobu s kompostovacím materiálem, kterým se "splachovaly" lidské exkrementy po použití. Jakmile byl kyblík plný, obsah byl odložen a použit na dvorku.

O 79 let později, v roce 1939, ve Švédsku, Rikard Lindström vyvinul první kompostovací toaletu v moderním pojetí. Snažil se vytvořit toaletu, která by fungovala v souladu s přírodou, chránila vodu a zabraňovala znečišťování vodních zdrojů odpadem – umožnila jeho rodině koupat se v místní zátoce bez starostí o kanalizaci. Lindström na svém pozemku vybudoval nakloněnou průběžnou kompostovací toaletu, která se stala známou jako Clivus Multrum (ve švédštině „nakloněná kompostárna“). Jeho vynález vyvolal zájem v místní komunitě a nakonec byl patentován v roce 1962. V roce 1973 získal Rockefeller licenci na design od Lindströma a založil Clivus Multrum Inc. v Massachusetts – první společnost na výrobu kompostovacích toalet.

Přesuneme-li se o 50 let vpřed, kompostovací toalety urazily dlouhou cestu. V současnosti je na trhu mnoho výrobců, kteří nabízejí systémy pro komerční i rezidenční účely. Technologie se neustále vyvíjí, díky čemuž je kompostování jednodušší a efektivnější – kompostovací toalety jsou dnes bez zápachu, nenáročné na údržbu a poskytují čisté hnojivo. Během krátké doby se kompostovací toalety staly celosvětově akceptovanými a komercializovanými – což dokazuje, že některé nápady jsou skutečně dobré. V České republice jsme s kompostovacími toaletami teprve na začátku, a to jak prakticky, tak legislativně. A tak dále svou potřebu vykonáváme, především v přírodě, všude, kde to jen jde. A často je úplně jedno kde. Přitom řešení je to tak jednoduché, dostupné a především šetrné k okolní přírodě.

Létáme do vesmíru, auta se řídí sama, umíme vyléčit mnoho nemocí a i s tímto textem pomáhala umělá inteligence. Přesto všechno svou potřebu vykonáváme často způsobem, nad kterým by se podivil i Henry Moule. Budoucnost kompostovacích technologií je věcí veřejnou a my před tímto problémem nezavíráme oči.