Kompostovací záchody existují v nějaké podobě nebo formě tak dlouho jako lidstvo samo. Pojďte se s námi podívat trochu do historie tohoto odvětví lidství, ale i průmyslu.
Dlouho předtím, než se objevily kanalizace a instalatérské práce, existovaly přístavky a záchody, které se nakonec vyvinuly v základní kompostovací záchody. Nejstarší modely měly dvě komory - jednu pro použití a druhou pro rozklad. V roce 1860, poté, co byl svědkem epidemií cholery v letech 1840 a 1854, vyvinul Angličan Henry Moule „suchý zemní systém“ jako prostředek ke zlepšení veřejné hygieny. Dnes je tento systém považován za ranou verzi kompostovací toalety. Suchý zemní systém zahrnoval dřevěné sedátko s kyblíkem pod ním a nádobu s kompostovacím materiálem ke "spláchnutí" lidských exkrementů po použití. Jakmile byl kyblík plný, obsah byl odložen a použit na dvorku.
O 79 let později, v roce 1939, ve Švédsku, Rikard Lindstrom vyvinul první kompostovací toaletu v našem moderním pojetí. Snažil se vytvořit toaletu, která by fungovala v souladu s přírodou, chránila vodu a zabraňovala znečišťování vodních zdrojů odpadem – umožnila jeho rodině koupat se v místní zátoce bez starostí o kanalizaci. Lindstrom na svém pozemku vybudoval nakloněnou průběžnou kompostovací toaletu, která se stala známou jako Clivus Multrum (ve švédštině „nakloněná kompostárna“). Jeho vynález vyvolal zájem v místní komunitě a nakonec byl patentován v roce 1962. V roce 1973 Rockefeller získal licenci na design od Lindstroma a založil Clivus Multrum Inc. v Massachusetts – první společnost na výrobu kompostovacích toalet.
Přesuneme-li se o 50 let vpřed, kompostovací toalety urazily dlouhou cestu. V současné době je na trhu mnoho výrobců, kteří nabízejí systémy pro komerční i rezidenční účely. Technologie se neustále vyvíjí, díky čemuž je kompostování jednodušší a efektivnější – kompostovací toalety jsou dnes bez zápachu, nenáročné na údržbu a poskytují čisté hnojivo bez patogenů. Během krátké doby se kompostovací toalety staly celosvětově akceptovanými a komercializovanými – což dokazuje, že některé nápady jsou skutečně dobré. V České republice jsme s kompostovacími toalety ve větší míře rozšíření a samém začátku. A to jak prakticky, tak legislativně. A tak dále svou potřebu vykonávame, především v přírodě, všude, kde to jen jde. A často je úplně jedno kde. Přitom řešení je to tak jednoduché, dostupné a především šetrné k okolní přírodě.
Létáme do vesmíru, auta se řídí sama, umíme vyléčit mnoho nemocí a i s tímto textem pomáhala umělá inteligence. Přesto všechno svoji potřebu vykonáváme často musíme vykonávat způsobem, nad kterým se podivil i Henry Moule. Budoucnost kompostovacích technologií je věcí věřejnou a před tímto problémem nezavíráme oči. Máme řešení!